On the road aneb putování Julskými Alpami


Minulý víkend jsme si poněkud prodloužili a vydali se s Hubánkem reprezentovat naše barvy do Slovinska. Vyrazilo nás jedno autíčko s pilotem Márou, navigátorem Hubánkem a cestujícími Pinďou, Martinem a Kamčou. Naše mise spočívala v absolvování třídenních závodů Orienteeringonline Cupu, jejichž závodním centrem bylo městečko Bohinjska Bistrice.
Splnění této mise ovšem nebylo jednoduché, největší obtíž nám způsobil terén, na nějž opravdu nejsme z Vysočiny zvyklí - první dvě etapy mapa převážně laděna do hnědé barvy, spousta terénních tvarů jako záludné kopečky a záludnější závrty, spousta vápencových skalek, skal a kamenů, třetí etapa proběhla na vrcholcích okolních kopců, běhalo se po hřebenech a v kleči.
Mnozí shledali právě tuto etapu jako nejkrásnější, mně se ovšem líbila ta nejobtížnější (tj.druhá), kterou i Hubánek označil jako svůj nejtěžší závod v životě. Nakonec jsme zvládli všechny tři etapy a úspěšně zakončili oficiální misi, dokonce se zdařil i jeden výstup na stupně vítězů, neboť jsem obsadila 2.místo v kategorii W20 a na velkou bednu se vešel i Mára, který doběhl pátý v mužské elitě.
Přestože byl konec závodů, stále jsme byli on the road a na řadu přišla naše tajná mise - pozorování turistických značek Julských Alp. První den bych označila jako úspěšný, přestože nám mj. čas a počasí zabránilo dobít vrchol Pristojnik, na který jsme si brousili zoubky a masírovali nožky. Druhý = poslední den naše mise byla prozrazena a nemilý Velepán hor na nás špiony seslal několik bouřek, lijáků velikých, tudíž jsme byli donuceni uprchnout velmi rychle dolů. Naše snahy o dobití jiných vrcholů se tedy rozplynuly.
Domů jsme se ale snad všichni vrátili spokojení, plní radosti z nevšedních zážitků.


Děkuji:
Alfimu, že spravoval topení, jinak bych se do auta už nevešla…
Márovi za cestu do Vlachovic a sehnání rakvičky na auto…
Bráškovi, který nám ušetřil spoustu penízku díky kamarádům organizátorům a nesl mi nahoru pitíčko…
Kamče za pastu na zuby, perník a kousek chleba…
Hubánkovi, vrchnímu Umakarťákovi, za obveselení…
Všem, kterých se to týká, že mě nenechali v kopci umřít a počkali na mě!!!

--LPG--

Zpět