Naše výprava vyrazila z Pardubic o půl deváté. Ve vlaku jsme cestovali ještě s malým králíkem, který v Polomu utekl své majitelce z košíku. Po této strastiplné cestě jsme dorazili do místa ubytování - lesného domu ve Starém Smokovci, kde nás hostila milá a štědrá paní Anderová. Díky "mírnému" zpoždění vlaku jsme ve čtvrtek stihli už jen prezentaci v Tatranské Lomnici. Před první etapou jsme si pochrupkali až do jedenácti hodin, kdy byl start. Shromaždiště pro všechny tři závody bylo u skokanských můstků v Tatranské Lomnici. Tam, kde dříve skákával a vítězil slavný Raška, dnes vesele poskakují veverky. První etapa nabídla závod na krátké trati a oproti ostatním etapám s minimálním převýšením. Běželo se na mapě Jámy (1:10 000). Pěknou pozici si vybojoval Štěpán - 5. místo v M 14, ostatní se snažili a zaběhli dle očekávání. Celkové složení závodníků připomínalo neoficiální mistrovství Vyšegrádské čtyřky. Odpoledne jsme běžeckou přípravu vyměnili za pěší túru na Hrebienok.
a druhou etapu jsme si museli přivstat a v duchu hesla "ranní ptáče dál doskáče" jsme vyrazili na električku opět do Tatranské Lomnice. Jen vyšší kategorie ( čti Adam a Jakub) vyměnili na sobotní klasickou trať mapu Jámy za Studený potok (1:15 000), ale stejně jsme všichni museli překonat Studený potok, který dělal čest svému jménu. Jak už to na klasické trati bývá, převýšení mnohonásobně vzrostlo, trať se protáhla a naše ztráty se dramaticky prohloubily... Abychom se psychicky připravili na 3. etapu, vypravili jsme se na výlet do Popradu, kde jsme bezmála 2 (slovy dvě) hodiny tvrdli v obchodě a jistá část oddílu (rozuměj Věra) si vybírala tričko :-) Ve zbylé čtvrthodině jsme poseděli v malebné kavárně Doménico. Poslední etapa byla zkrácená trať a startovalo se v třicetiminutovém handicapu, do kterého se z CTB vešel pouze Štěpán. Díky špatné konstelaci hvězd (bez viny nezůstala ani stavitelka tratí) se pořadí ve všech kategoriích znatelně promíchalo.
Konečné pořadí našich želízek v ohni: Štěpán 8. v M 14, Věra v D 16 skončila 27., Jakub v M 16 29. místo a 26. Adam v M 18.
Zatímco většina závodníků odjížděla do svých vlastí v neděli odpoledne a večer, my jsme si opět přispali a z Popradu odjeli směr vlast o půl jedenácté. TÍMTO DĚKUJEME NAŠEMU PROFESROSKÉMU SBORU, ŽE NÁM UMOŽNIL PRODLOUŽIT SI NÁDHERNÝ POBYT V TATRÁCH JEŠTĚ O JEDEN DEN!
--Adam, Jakub, Štěpán a Věra--